„Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 34 271 korun, což je pouze o 160 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda rostla meziročním tempem 0,5 procenta, což vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda klesla o 2,5 procenta. V dalších čtvrtletích lze očekávat růst nezaměstnanosti, který bude snižovat tlak na růst mezd. Reálná výše mezd se tak může dál snižovat.

Na průměr vůbec nedosáhnou
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 29 123 korun, což je o 0,2 procenta méně než ve stejném období před rokem.

Čtyři pětiny zaměstnanců pobírají mzdu v rozmezí 14 659 korun a 56 263 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají Pražané. Její výše dosahuje úrovně 42 435 korun. Naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají 29 514 korun. Karlovarský kraj je jediným krajem v České republice, kde průměrná mzda nepřesáhla 30 000 korun.