„Koronavirová krize vedla k omezení spotřeby průmyslových komodit. Díky tomu se snížily burzovní ceny ropy, elektřiny i zemního plynu. S postupnou obnovou globálního hospodářství se však budeme muset připravit na zdražování těchto komodit. To může udělat čáru přes rozpočet mnohým rodinám,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V uplynulém týdnu přestaly narůstat ceny pohonných hmot. Výhled na příští měsíce však není pro řidiče příznivý. Na světových trzích s ropou se udržují nejvyšší ceny od března letošního roku. To se s časovým zpožděním promítne i do cen benzínu a nafty na čerpacích stanicích. Obchodníci s ropou předpokládají, že se díky vakcínám proti koronaviru podaří obnovit globální hospodářství, což bude doprovázeno zvýšenou poptávkou po ropě. Důsledkem bude pokračující růst ceny černého zlata.

Kromě pohonných hmot si lidé zřejmě budou muset připlatit i za elektřinu. Hlavní důvod zvyšování ceny je podobný jako u ropy. Předpokládaný růst ekonomiky navýší poptávku po elektřině. To do budoucna umocní nové trendy jako je elektromobilita. Navíc se pokračuje v uzavírání jaderných elektráren v Německu. Jedna MWh se na burze obchoduje za 45 eur, což je o 5 eur více než na začátku listopadu.

Ke zdražování zřejmě přistoupí i dodavatelé zemního plynu. Tato komodita se na trzích obchoduje za 2,9 dolaru za MMBtu, což je přibližně o 14 procent více než před třemi měsíci. Vývoj ceny plynu bude v následujících měsících ovlivněn počasím. Chladná zima by navýšila spotřebu plynu a zřejmě vedla k dalšímu zdražování. Lidé by proto měli zvážit, zda se jim vyplatí fixovat cenu zemního plynu u svých dodavatelů.

Foto: Pixabay