Státní podnik Diamo připravuje využití kameniva z odvalů po těžbě v okolí Příbrami na stavbu silnic. Radní Středočeského kraje toto využití hald podpořili, proti čemuž se na zasedání krajského zastupitelstva 3. června ohradil starosta Petrovic u Sedlčan a krajský zastupitel Petr Štěpánek (STAN). Ten spolu se starostou obce Háje Davidem Lukšanem a geologem Petrem Karešem spouští petici, která má být adresována ministerstvu životního prostředí.

Proti rozebírání hald se postavili jak občané, tak i jednotlivé obce. V současné době probíhá na ministerstvu životního prostředí zjišťovací řízení k posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) pro haldy šachet č. 11, 15 a 19 na Příbramsku. Obec Háje a město Příbram jsou přesvědčeni, že dojde ke zhoršení životního prostředí. Proti rozebírání hald se staví starosta Petrovic u Sedlčan Petr Štěpánek. „Zásadně nesouhlasím s rozebíráním uranových hald. Kromě nesouhlasu místních obyvatel jde především o negativní dopad na životní prostředí v okolí hald, které takový krok může způsobit,“ říká starosta Petr Štěpánek. Ten je zároveň krajským zastupitelem Středočeského kraje.

Štěpánek tvrdí, že současný stav nikomu nevadí a životnímu prostředí neškodí. „Haldy se staly typickým krajinným prvkem v hornické oblasti, kterou Příbramsko historicky bylo. Místo pro svůj růst zde našlo také několik ohrožených druhů rostlin,“ doplňuje Štěpánek. Sporné je také množství využitelného materiálu z uranových hald a celková ekonomická výhodnost. Naproti tomu nepotřebný materiál, kterého je naopak obrovské množství, se bude muset opět přemísťovat, a tím se zvýší prašnost v lokalitě. Vytříděný kámen nemá konstantní kvalitu, obsahuje těžké kovy a není vyloučena radioaktivita.

„Rozebírání hald pro využití na kámen bude trvat desítky let a ponese s sebou zvýšený provoz nákladní dopravy, pravděpodobně i hluk a prašnost. To vše v blízkosti zástavby rodinnými domy,“ říká na závěr starosta Štěpánek, který se v boji proti rozebírání hald po těžbě uranu spojil se starostou obce Háje Davidem Lukšanem a s geologem Petrem Karešem a společně spustili občanskou petici. Ta bude následně odeslána na ministerstvo životního prostředí.

Foto: archiv