Zdá se, jako by nás rok 2020 nechtěl nechat si ani na chvíli odpočinout. Sotva jsme se trochu vzpamatovali z jedné krize, přichází další trápení, kterým jsou tentokrát až příliš časté nehody na našich železnicích. Posledními neštěstími bylo vykolejení vagonů z železniční vlečky ve Mstěticích u Prahy a vykolejení vlaku v Tišnově u Brna minulý týden, tomu předcházelo vykolejení vlaku v Lázních Kynžvart, předtím srážka vlaků v Perninku, u Českého Brodu a další.

„Od začátku července máme za sebou několik drobnějších, ale i vážnějších incidentů v železniční dopravě, přičemž některé z nich si vyžádaly oběti a mnoho zraněných. Osobně mě tato situace velmi mrzí a chtěl bych tímto především vyjádřit upřímnou soustrast rodinám a blízkým pozůstalých a zároveň popřát brzké uzdravení všem, kteří při nehodách utrpěli jakékoliv zranění,“ vyjádřil se Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Tato neštěstí bychom určitě neměli brát na lehkou váhu, ale naopak hledat jejich příčinu
a důkladně se zabývat prevencí takových situací. Ze strany ministra dopravy bylo vše zdůvodněno selháním strojvedoucích a jejich přetížením, protože pracují pro více společností. Jak jednoduché a neférové odůvodnění. Ano, můžeme to svézt na obyčejný lidský faktor, i strojvůdce je obyčejný chybující člověk, z pozice Ministerstva dopravy by však bylo na místě se podívat na problém z hlediska systému řízení a sytému zabezpečení, který by měl být poplatný moderní době. Každý život je totiž cenný a investice do zdokonalení a automatizace systému má smysl, i kdyby měla zachránit jediného člověka.

Hlavní příčinu zvýšené nehodovosti však musíme hledat i ve špatné personální politice Českých drah. Na jedné straně jsou poskytovány plošné, nesmyslné slevy na jízdném a na druhé straně jsou radikálně snižovány počty provozních pracovníků, aby se ušetřilo. Byli zrušeni pomocníci strojvedoucích a strojvedoucím přibyly další administrativní povinnosti. „Ano, toto je důvod přetíženosti strojvedoucích, ne jejich práce pro více dopravců. To je spíše výjimka. Likvidace míst provozních pracovníků, ať již pomocníků strojvedoucích, vlakvedoucích, výpravčích a dalších nezbytných pracovníků, je cesta do pekel,“ komentuje Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

A když už jsme u strojvedoucích, přemýšleli jste někdy, v jakých pracovních podmínkách tito lidé pracují? Přemýšleli jste někdy nad tím, co má dělat strojvedoucí, když se mu chce během dlouhé jízdy na toaletu? Vyjádření úředníků z ČD nebo MD je jednoduché: „Musí to vydržet“. A pokud to nejde? Tak musí tito pracovníci používat PET lahve, močit za jízdy ze dveří a jiná katastrofální řešení. Ve 21. století nemáme totiž vyřešeny ani toalety v lokomotivách. Že bychom je zrušili i ve vagónech a podle stanoviska úředníků ČD řekli cestujícím, že to musí vydržet?

„Vyjádření pana ministra dopravy, že časté dopravní nehody na železnici jsou zapříčiněny selháním lidského činitele (tím myslí strojvedoucí), je příliš zjednodušené a nefér vůči těmto obětavým pracovníkům. Jen doufám, že pan ministr nezavede jako měřítko výkonu strojvedoucích minimalizaci jejich odpočinku a spánku (tím odůvodňuje svoje pracovní nasazení),“ komentuje situaci Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Určitě by mělo Ministerstvo dopravy analyzovat všechny vlivy, i ty systémové. Zatímco víme jak velké jsou společenské ztráty z nehodovosti na silnicích (v roce 2018 to bylo 72,7 miliard korun), na železnici je řádně nevyhodnocujeme. Proč? Jistě je zapotřebí vedle vlivu lidského faktoru vyhodnotit i podíl nízkých investic do bezpečnosti železniční dopravy. Kolik máme investovat, abychom zvýšili bezpečnost o 50 % více? 100 miliónů, 1 miliardu, 10 miliard? Zatímco v Rakousku již ve velkém rozsahu (mimo jiné i z důvodu vysoké investiční náročnosti k zajištění jejich bezpečnosti) vyřazuji z provozu tratě, které nemají perspektivu, u nás jsme ještě tento problém vůbec neotevřeli.

„Apeluji na to, aby bylo k aktuální situaci na železnici přistupováno s veškerou vážností a k častým nehodám nebylo přistupováno pouze jako k prostému selhání jednotlivce. Vzhledem k postavení železnice v dopravním systému, potřebujeme vyloučit jak systémové selhání, tak minimalizovat možnost lidského selhání.  Železniční doprava má u nás každý den tisíce cestujících a je ve společném zájmu, abychom jim všem zajistili co největší možnou jistotu a bezpečnost,“ vyzývá Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Foto: archiv