„Stát by měl využít volné stavební kapacity a naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Díky výraznému růstu státních investic může dojít ke stabilizaci stavební produkce. Lépe fungující doprava navíc podpoří hospodářský rozvoj naší země,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Stavební produkce v srpnu zaznamenala další výrazný meziroční propad ve výši 9,7 procenta. Velmi špatné výsledky hlásí pozemní stavitelství, které se meziročně propadlo o 11,2 procenta. Lidé kvůli vysoké míře nejistoty odkládají investice do budoucnosti. To tlumí výstavbu nemovitostí, což může snížit nabídku na realitním trhu. Vzhledem k uvolněné měnové politice tak paradoxně můžeme být svědky růstu cen nemovitostí v době hluboké ekonomické krize.

Stavební úřady v srpnu vydaly 7 595 stavebních povolení s orientační hodnotou 31,1 miliardy korun. Počet zahájených i dokončených bytů meziročně klesl. To do budoucna může mít negativní vliv na dostupnost bydlení. Ohroženi jsou především lidé bez úspor, které v důsledku koronavirové krize přišli o podstatnou část svých příjmů.

Nejsou to moc pěkná čísla
Průmyslová produkce v srpnu se meziročně snížila o 5,5 procenta. K meziročnímu poklesu přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba strojů a zařízení, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Průmyslová produkce naopak vzrostla v odvětví zpracování dřeva a výroby oděvů.

V rámci průmyslu byl zaznamenán meziroční pokles tržeb o 7,2 procenta. Hodnota nových zakázek klesla o 9,8 procenta. Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 4,1 procenta a průměrná měsíční mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 2,0 procenta. Nová data z průmyslu nemůžeme hodnotit pozitivně. V souvislosti se špatnou epidemiologickou situací lze bohužel očekávat, že se budou dál zhoršovat.

Foto: Pixabay