Zrušení karenční doby vedlo ke statisticky významnému nárůstu případů pracovní neschopnosti. Někteří lidé přestali přecházet své nemoci, jiní začali zneužívat systém nemocenského pojištění. Kdo z toho nejvíce profitoval a co na to stát?

Zatímco v roce 2018 bylo nahlášeno 1 849,5 tisíce případů pracovní neschopnosti, v roce 2019 byl zaznamenán nárůst o 65,3 tisíce případů. „Tím bylo dosaženo desetiletého maxima v počtu vydaných neschopenek. Nárůst pravděpodobně souvisí se zrušením karenční doby od 1. července 2019,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Po tomto datu mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti.

Z analýzy dat za druhé pololetí roku 2019 vyplývá, že došlo k meziročnímu růstu případů pracovní neschopnosti pro nemoc o 18 procent. Nelze předpokládat, že by se během roku takto výrazně změnil zdravotní stav obyvatelstva. „Nárůst pracovní neschopnosti lze tak z podstatné části přičítat novému nastavení systému výplaty dávek nemocenského pojištění.“

Někteří lidé se mohli rozhodnout, že díky nároku na náhradu mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti nebudou přecházet své nemoci. „Díky tomu se u nich může předejít zdravotním komplikacím v budoucnu. Jiní lidé však mohli nové nastavení systému zneužít. Na základě předstírání nemoci nemuseli chodit do práce, a přitom pobírali náhradu mzdy,“ doplnil Křeček.