Kromě Slovinska na tom žádná z postkomunistických zemí není lépe než Česká republika. Do oblasti vědy a výzkumu proudí ročně zhruba 90 miliard korun. Je to moc nebo málo?

Česká republika dává na vědu zhruba 1,79 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z posledních ucelených údajů Světové banky za rok 2017. To při HDP ve výši 5 050 miliard korun znamená zhruba 90 miliard korun ročně. V porovnání s ostatními státy bývalého východního bloku to není špatné. Je to ale dostačující?

„Podíl na podpoře vědy a výzkumu se v Česku zvyšuje, ale stále nedosahuje vyspělejších zemí, kterým vévodí Jižní Korea, kde se rozděluje 4,55 procenta z HDP, Švédsko s 3,33 procenty nebo sousední Rakousko s 3,16 procenty. Spolu se Slovinskem jsme sice premianty mezi postkomunistickými zeměmi, otázkou je, jak velký dopad bude mít koronavirus,“ říká Vojtěch Adam, Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.

Bude se opakovat rok 2008?
Hospodářské recese z roku 2008 znamenala velký propad příjmů pro českou vědu, a hlavně tento propad trval několik následujících let. Vláda v rámci ekonomické krize měla snahu škrtat ve snadně dosažitelných položkách, které zasáhnou v první vlně logicky co nejméně voličů – a to je bohužel i případ české vědy.

„Od roku 2009 byl přiškrcený podíl veřejných rozpočtů směřujících do vědy. Bohužel se tato strategie ukázala jako krátkozraká, neboť státy, které naopak v krizi do vědy investovaly, vyšly v pokrizovém období významně lépe než Česká republika,“ informuje Vojtěch Adam.

České firmy kvůli koronaviru utáhnou kohoutky
Je potřeba si uvědomit, že většina zdrojů financování vědy a výzkumu pochází ze soukromého sektoru, zatímco výdaje státu permanentně klesají, ty z podnikatelského sektoru rostou. Na celkových výdajích na vědu se průmyslové podniky podílejí z více než 60 procent.

„Ocitáme se na důležité křižovatce. Česká věda prokazatelně v posledních letech zvyšuje svou kvalitu a pomalu se přibližuje mezinárodní úrovni. Bude teď velmi důležité, jak se k tomu postaví česká vláda. Soukromý sektor přiškrtí své finance a velká zodpovědnost za českou vědu bude na vládě, resp. veřejným sektoru. Jakékoli přiškrcení by naši vědu vrátilo opět o několik let nazpět,“ varuje Vojtěch Adam.

Jak na COVID-19 zareaguje Asie v čele s Čínou?
Mnohé asijské státy jsou v čele podpory vědy a výzkumu. Zmiňovaná Jižní Korea je dokonce v čele světového žebříčku s nejvyšším podílem HDP, který do této oblasti jde, Japonsko je čtvrté a neuvěřitelným tempem roste Čína.

„Vědecké výkony a finance většinou hodnotíme v rámci Evropy, kdy se porovnáváme s dalšími evropskými zeměmi, nicméně bychom neměli opomíjet ani asijské státy. Na vědu dala například Čína v roce 2018 293 miliard dolarů, což byl meziroční nárůst o skoro 12 procent. Výrazně roste i počet čínských patentů. Když si k tomu přidáte jejich centrálně řízené hospodářství, paradoxně může současná pandemie Čínu pasovat na globálního tygra vědy a výzkumu,“ odkazuje Vojtěch Adam na asijské ekonomické tygry v čele s Jižní Koreou, Singapurem a právě Čínou.

Foto: Pixabay