V Česku se loni stalo 43 959 pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny, uvádí data ČSÚ. Znamená to mírný pokles oproti předloňsku. Výrazně, o celou čtvrtinu, ubylo úrazů s následkem smrti. Za celý rok 2019 si vyžádaly 92 životů. Zranění zaměstnanci mají nárok na odškodnění, které je ale výrazně nižší než například u dopravních nehod. Až 80 % poškozených navíc netuší, na co vše mají právo, uvádí společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Nejvíce pracovních úrazů, 6 859, se stalo v Praze. Více než 4 000 úrazů pak zaznamenal i Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně úrazů (1 013) hlásil Karlovarský kraj, který má ovšem nejméně obyvatel. K 36 643, tedy naprosté většině událostí, došlo v nefinančních podnicích. Postiženi byli především pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel a v oboru doprava a skladování.

„Zranění zaměstnanci mají nárok na bolestné, dorovnání mzdy, ošetřovné, doplatky ohledně lázní a kompenzaci psychické újmy či ztížení společenského uplatnění. V praxi se setkáváme s tím, že 80 % poškozených své nároky nezná. Pro případ pracovních úrazů jsou zaměstnavatelé povinně pojištěni u Kooperativy, případné odškodnění tak nejde z jejich kapsy,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.

U pracovních úrazů zůstává hodnota bodu stále stejná
Pro určení finální výše odškodnění jsou zásadní body, kterými posudkový lékař ohodnotí vážnost následků zranění. Odborníci na odškodnění upozorňují, že u pracovních úrazů jejich hodnota neroste. „Zatímco například u nehod se částka za bod zvyšuje, protože automaticky odráží průměrnou mzdu, u pracovních úrazů už roky zůstává stejná. Jeden bod u následků dopravní nehody má letos hodnotu 341,25 Kč. U pracovního úrazu je to jen 250 korun, a to už od roku 2015,“ říká Tomáš Beck ze společnosti Vindicia. Menší je rovněž odškodnění pro pozůstalé v případě úmrtí zaměstnance – vyplaceno je jednorázově 240 tisíc korun. Pokud blízcí usilují o vyšší částku, musí volit občanskoprávní spor.

„Stát navýšil pouze rentu, což je měsíční částka, která slouží jako dorovnání výdělku v případě, kdy člověk následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání nemůže vykonávat původní pozici a jeho příjmy jsou tak nižší. Jedná se tak o  kompenzaci, kterou zaměstnanec pobírá do 65 let věku či odchodu do starobního důchodu. Stát tuto částku dle zákona valorizuje – naposledy se tak stalo v roce 2019, kdy byla renta navýšena o 3,4 procenta,“ konstatuje Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Letos může čísly zamíchat covid-19
Na počtech úrazů za rok 2020 se může projevit i nákaza nemocí covid-19, které Česko čelí. „Stále není jasné, jak přesně se bude posuzovat onemocnění u zaměstnanců v první linii, jako jsou lékaři, hasiči, policisté či pokladní v obchodech. Část odborníků se kloní k pracovnímu úrazu, jiní by případ nákazy posuzovali jako nemoc z povolání. O konečném pojetí nakonec pravděpodobně rozhodnou až první soudy,“ myslí si Beck.

Vindicia už hlásí první případy, kdy se hlásí zaměstnanci z první linie, kteří onemocněli covid-19 a zaměstnavatel jim odmítá hradit plnou mzdu i případné bolestné. Aktuálně je zpracováván posudek v případ zdravotnice, která covid-19 nakazila svou matku, která onemocnění podlehla. Řeší se u ní bolestné u nemoci a kompenzace duševních útrap ze ztráty matky.

Foto: Pixabay