Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo již zhruba 4000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto je považováno za dobrého udržitele hodnoty. Navíc v letošním roce zlato patří mezi nejvýnosnější aktiva, když se jeho dolarová hodnota od začátku roku zvýšila o více než 16 procent. To je v době, kdy se hodnota amerického akciového indexu S&P 500 snížila o více než 2 procenta velmi dobrý výsledek.

/KOMENTÁŘ/ Zlato patří mezi méně volatilní aktiva. Přesto jsou známy případy, kdy se investoři obchodující se zlatem nestačili divit. Například v druhé polovině 70. let cena zlata vzrostla za pouhé 4 roky z úrovně lehce nad 100 dolarů za troyskou unci až k úrovni 800 dolarů za troyskou unci. V té době světové hospodářství zažívalo stagflaci. Ropné šoky vyvolaly vysoký růst inflace, který byl doprovázen ekonomickou stagnací. Na této situaci se ukázalo, že hodnota zlata dokáže výrazně růst, když se jiným typům aktiv příliš nedaří.

To koneckonců potvrdil vývoj po propuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy hodnota zlata nejprve klesla, aby následně zažila silný růst, který vyvrcholil v roce 2011. Investoři v té době hledali bezpečný přístav pro své investice kvůli obavám z dluhové krize v eurozóně. Cena zlata v reakci na tuto situaci dosáhla svého historického maxima, když na krátkou dobu překonala úroveň 1 900 dolarů za troyskou unci.

Následovalo období přibližně do poloviny roku 2018, kdy cena zlata klesala nebo stagnovala. V tomto období zažívala globální ekonomika mimořádný růst a investoři se přesouvali do rizikovějších aktiv. Centrální banky ve světě měly tendenci navyšovat úrokové sazby a zlato se dostalo mimo pozornost investorů. To se však v druhé polovině roku 2018 začalo měnit. Cena zlata se v té době pohybovala pod úrovní 1 200 dolarů za troyskou unci. Na konci loňského roku to již bylo zhruba 1500 dolarů za troyskou unci a k dnešnímu dni se zlato obchoduje za 1767 dolarů za troyskou unci.

Zlato v době pandemie
Na historických datech lze doložit, že mezi cenami akcií a zlata existuje záporná korelace. Jinými slovy lze říct, že když akcie klesají, zlato většinou roste. V souvislosti s pandemií koronaviru jsme však na krátkou dobu byli svědky jiného příběhu. Ceny akcí prudce klesaly a cena zlata klesala také. Propady na zlatě sice byly výrazně mírnější, ale přesto znatelné.

Ukázalo se, že zlato je velice likvidním aktivem a bez problémů ho lze směňovat. V době razantního poklesu na trzích investoři potřebovali peníze, aby mohli vypořádat ztrátové pozice a udržet klíčové finanční toky. Z tohoto důvodu začali prodávat téměř všechno včetně zlata, čímž snížili jeho cenu. Vzniklou situaci lze pojmenovat známým souslovím „cash is king“, které nám říká, že v některých případech je nejvýhodnější směnit všechna aktiva na peníze.

Po této krátké epizodě se však cena zlata vrátila k růstu. Žijeme totiž v době, kdy žádná centrální banka nemůže udržovat vysoké úrokové sazby. Kvůli nastartování hospodářského růstu je uvolňována měnová politika. Centrální banky rovněž tisknou peníze, aby do ekonomiky dodávaly potřebnou likviditu. To vše nahrává růstu hodnoty zlata.

Stříbro je vůči zlatu extrémně levné
Když dnes vydělíme cenu troyské unce zlata cenou troyské unce stříbra, dostaneme podíl blížící se hodnotě 100. To je historicky výjimečně vysoká úroveň. Ve starověku bylo zlato jen 15krát cennější než stříbro. Dokonce i v novodobé historii nepamatujeme takový rozdíl mezi cenou obou vzácných kovů. Například když v roce 1971 padl Brettonwoodský měnový systém a byl zrušen zlatý standard, cena zlata předčila cenu stříbra pouze 20krát.

V roce 1980 vytvořili bratři Huntové bublinu na trhu se stříbrem. Cena stříbra v jeden okamžik pokořila hranici 50 dolarů za troyskou unci. Cena zlata se v té době pohybovala pod úrovní 700 dolarů za troyskou unci. Poměr mezi cenou zlata a stříbra byl tak ještě nižší než ve starověku. Od té doby bylo zlato povětšinou 40krát až 80krát dražší než stříbro. Současná úroveň, kdy cena žlutého kovu předčí 100krát cenu bílého kovu je mimořádná.

Zlato má oproti stříbru mnoho výhod
V této souvislosti je nutné upozornit, že rekordní hodnoty poměru mezi cenou zlata a stříbra nám nenapovídá nic o tom, do kterého ze vzácných kovů je lepší investovat. Někteří šarlatáni se tím sice často zaklínají, ale fakticky to má nízkou vypovídající hodnotu. Charakteristiky zlata a stříbra jsou značně odlišné. U zlata platí, že pouze desetina světové poptávky je tvořeno průmyslem. Pro cenu zlata je tedy podstatně důležitější poptávka investorů. To u stříbra, kde poptávka průmyslu tvoří přibližně polovinu celkové poptávky, neplatí. U stříbra z těchto důvodů nelze očekávat výrazné zvýšení ceny, dokud se nezotaví globální ekonomika a s ní i průmyslová odvětví.

Zlato má oproti stříbru hned několik zásadních výhod. U fyzického investičního zlata v České republice je odpuštěna platba daně z přidané hodnoty. U stříbra tomu tak není. Investice do fyzického stříbra se proto hned na začátku sníží o 21 procent. Tím však nevýhody nekončí. Pro uchování stejné hodnoty je zapotřebí podstatně více stříbra než zlata, takže bílý kov je méně skladný a tím pádem se i hůře přenáší. V neposlední řadě platí, že zlato je v myslích investorů na prvním místě mezi vzácnými kovy. Díky tomu je obchod se zlatem podstatně rozsáhlejší a má lépe vybudovanou infrastrukturu.

Štěpán Křeček
Hlavní ekonom BHS

Foto: Pixabay

•